Změna velikosti písma

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Zajímavosti o obci > Staročeská koleda

Staročeská koleda v Ločenicích

První písemná zmínka o masopustní (či staročeské nebo také doudlebské) koledě v Ločenicích pochází z obecní kroniky. Zápis datovaný rokem 1895 popisuje masopustní koledu jako tradiční slavnost předcházející křesťanskému období půstu. Kdy a kým byla tradice zahájena, není známo. Podle ústního podání ločenických občanů se však můžeme domnívat, že se jedná o tradici daleko starší.

Kronika také uvádí, že koledníků bývalo obyčejně osm. Každý z nich kromě prvního a posledního měl vysokou kytku (vysoký klobouk zdobený barevnými papírovými květinami). Prvním byl Masopust (nebo také Matka koledy), oblečený ve střapatý oblek podobně jako šašek. Nosil cep, brašnu přes rameno a černou masku se špičatým červeným nosem. Druhým pak byl Hejtman, který měl hůlku a tzv. halapartnu (dlouhou tyč s bodcem, která se podobala kopí užívanému římskými vojáky ve starověku). Třetím byl Rychtář, který nosil právo rychtářské. Jen s tímto právem směla koleda chodit po vesnici. Čtvrtým byl Konšel, který nosil pušku. Pátým byl Tancmajstr, šestým Žitný a sedmým Ovesný. Osmý pak byl oblečen opět jako šašek a nosil šavli. Ten se nazýval Moučný.

Koleda sama má určitý náboženský podtext a každá její součást, počínaje oblečením koledníků a konče jejich hláškami, má pevně stanovený symbolický význam. Koledníci dělají za doprovodu dechové hudby kola u každého domu, v Ločenicích při dělání kol tradičně hraje píseň "Červená růžičko". Pak dostanou koledu. Na této pouti je doprovázejí "maškary". Než vyjdou z hospody na koledu do vsi, musejí mít povolení od starosty. Koleda se večer, poté co koledníci obejdou celou vesnici, zakončuje v místní hospodě taneční zábavou – věnečkem. 

Ločenická koleda v československé televizi 

V roce 1974 přijeli do Ločenic zástupci Československé televize s požadavkem na Místní národní výbor a Osvětovou besedu, aby jim bylo umožněno natáčení staročeské koledy a masopustních zvyků. Takovou příležitost nebylo možné odmítnout.

Vše se dojednalo a začalo se nacvičovat pod vedením Františka Kříže a Zdeňka Rakušana. Termín byl stanoven na 16. a 17. února. Již v pátek před konáním koledy přijely dva přenosové vozy a jedno nákladní auto Československé televize s potřebným materiálem. Před kulturním domem a na křižovatce na silnice směrem na Svatý Jan bylo umístěno 6 televizních kamer, z toho jedna na výsuvném autojeřábu. V sobotu 16. srpna se konala generální zkouška, kterou již televize natáčela.

V neděli byla koleda snímána a vysílána bez sestřihu v hodinovém přímém přenosu na prvním programu Čskoslovenské televize. Vedle koledy se také v obci konal masopustní průvod masek, který organizovali František Fesl a Václav Hambergr. Mezi jednotlivými záběry pak byly mj. vysílány rozhovory s předsedou místního zemědělského družstva Březinou, předsedou MNV Švecem a agronomem Pavlem.